Korálový útes je geomorfologický podmořský útvar, a také ekosystém s největší biodiverzitou (druhovou rozmanitostí) na světě. Je to největší stavba, kterou vytvořily jen a pouze živé organismy. Jde vidět dokonce i z vesmíru. Celkem korálové útesy pokrývají asi 1% plochy oceánů. Největšími korálovými útesy naší planety jsou Velký bariérový útes a Mezoamerický korálový útes.

Energii tento ekosystém čerpá pouze ze slunečního svitu, a je zcela energeticky soběstačný. Sám se staví i opravuje. Žije zde asi čtvrtina veškeré mořské fauny a flory.

Vznik

Vznik korálového útesu trvá miliony let. Dnešní korálové útesy tedy začaly vznikat po době ledové, kdy došlo k potopení písečných dun, které byly na pobřežích kontinentů. Po potopení písečné duny ztvrdly, a tak vytvořily základ korálového útesu.

Na tento základ začaly přisedat polypy, které kolem sebe vytvářely vápenaté schránky. Tyto polypy postupně utvořily kolonie. Tak vznikl korál.

Po odumření korálu se vápenatá schránka rozloží a stane se součástí útesu. Takto se korálový útes stále rozšiřuje. Ročně je to asi o 0,89 %.

Výskyt

Korálové útesy můžeme najít v tropických a subtropických mořích naší planety. Korály totiž potřebují vodu o teplotě kolem 20 °C. Už při 16 °C většina z nich hyne.

Korály se vyskytují v hloubce nejlépe kolem 60 metrů, maximálně však v hloubce 120 metrů. Salinita vody musí být nejméně 20‰. Ve vodě také musí být málo nečistot, aby zde dopadalo co nejvíce slunečního světla.

Útesy najdeme hlavně u pobřeží Austrálie, Střední Ameriky nebo Atlantiku.

Typy útesů

Útesy rozdělujeme na tři typy. Nejmladší, lemové, nemají lagunu (voda oddělená od hlubšího moře korálovým útesem) a často navazují na pevninu. Starší, bariérové, mají lagunu a většinou vyčnívají nad hladinu. Posledním typem jsou atoly. Ty vznikají z lemových útesů, obklopujících sopečné ostrovy. Tyto sopečné ostrovy se vlivem eroze potápí, a vzniká korálový útes prstencovitého tvaru s centrální lagunou.

Na každém z těchto typů útesů jsou trochu odlišné podmínky pro život, proto se liší také organismy, které na nich žijí.

Organismy žijící na korálových útesech

Na korálových útesech najdeme mnoho druhů organismů. Od různých mořských trav a řas přes měkkýše, ostnokožce, či žahavce až po úhoře, paryby a mnohé další organismy. Jen druhů ryb je tu přes 4000.

Organismy, které zde žijí, spolu dohromady tvoří potravní řetězec.

Jelikož je zde mnoho predátorů, většina organismů si vytvořila různé životní strategie k přežití, jako je třeba tvoření hejn, kolonií, ochranné zbarvení, symbióza a další.

Zajímavou životní strategií je také synchronizované rozmnožování korálů. Na jaře, za úplňku všechny polypy vypustí sperma a vajíčka. Ty se ve vodě spojí a vytvoří larvu, která putuje mořem, až najde vhodné podmínky pro život. Zde přisedne, změní se v polypa a založí nový korál.

Význam korálových útesů

Korálové útesy jsou pro nás velice užitečné, ačkoli si to neuvědomujeme. Zabraňují erozi břehů, produkují nejvíce biomasy ze všech ekosystémů. Látky některých organismů se užívají v lékařství. Také se využívají k akvaristice a turistice. V neposlední řadě korály vážou oxid uhličitý, jehož uvolnění by jistě bylo katastrofou pro naši atmosféru. Bohužel, člověk si toto neuvědomuje a dál korálové útesy ničí produkováním špatných látek do moří a dalšími svými činnostmi. Je třeba si ale uvědomit, že tohle nejde do nekonečna. Za posledních 30 let zmizela asi polovina všech útesů naší planety. A co se stane, až o korálové útesy přijdeme úplně?